Kdo si pamatuje devadesátá léta, ten je nezažil, takže jen útržkovitě.
Nahrávek bylo několik hodin a z nich sestavil první dvě kazety - Odrůstání mléčné hlavy a Splendid Isolation. Celé to znělo vyšinutě a psycho, snažil jsem se aby nahrávky způsobovaly změněné stavy vědomí. v Té době jsem se zabýval magií a mind hackingem a všechny ty nahrávající session byly magický rituály - kadidlo, THC, psylocibin. Vše astrologicky podloženo.
Obě kazety jsem ztratil nebo možná zničil, už nevím. Pár skladeb z Odrůstání je na filmu někde na VHS a titulní skladba ze Splendid byla použita ve filmu Ticho Jiřího Holubce (DJ Ultrafino).
Protože jsem nevěděl jak to udělat s koncertním provedením, tak jsem vše začal prezentovat jako poslechové diskotéky z díla Hedy Ševčíkové 80ti leté souputnice Daphne Oram a Pauline Oliveros. Bylo okolo toho hodně mystifikace...
Další dvě kazety Ema má óm a Kontemplace vyznikly jako kolektivní improvizace, byly ovlivněny buddhismem, zachycovaly kouzlo okamžiku s důrazem na nemyšlení a náhodu. používali jsem Moog, generátory tvarových kmitu... Na kazetách se podíleli i další lidé z telčských kapel, ale kdo všechno už nevím...
Tato první etapa skončila tím, že jednomu spoluhráči "hráblo" a jal se ze zkušebny vymítat ďábla, kterého jsem prý vyvolal, rozmlátil aparát a všechno zapálil.
Po přesuny do jiné zkušebny vznikla kazeta Smutek hmoty, kolektivní improvizace na téma textů Otokara Březiny, Byly použity smyčky z gramofonů, mlátilo se do všeho co bylo po ruce, troubilo na duralové trubky... Odehráli jsme i pár koncertů, opět kolektivní improvizace na dané téma, publikum nás prosilo, ať už přestaneme hlučet, pořadatelé vypínali aparát. Na jeden koncert měl přijet i Radek Kopel, ale nepřijel, což mě tehdy dost mrzelo, pořád jsem hledal nějaké spojení na noise-indus scénu. Poslední kazeta z tohoto období Conversation bylo už jen čisté šílenství, evokace různých entit a následné rozhovory s nimi.
S odstupem let jsem nahrál Muzzak, Už celé na počítači, takový pokus o elevator music. Později CD Doupata hadů, opět na Březinovské téma, master jsem půjčil Prokopovi Holoubkovi (Midi Lidi) a ten už mi ho nikdy nevrátil. Potom pár pokusů o resuscitaci No NITZ, ale nebylo to ono.
Tomáš Plachý
Pouze pro vás, dítka doktríny a tajného vědění, jsme toto dílo sepsali. Bádejte v této knize, ať vás nad ní shromáždí záměr, který jsme v ní porůznu rozptýlili a uložili; co jsme na jednom místě ukryli, na jiném jsme vyjevili, aby se toho mohla chopit vaše moudroste.Heinrich Cornelius Agrippa von Nettersheim, De occulta philosophia
Heda: Proč si říkáte právě No Nitz?
No Nitz: Myslíme si, že to nejlépe charakterizuje to co děláme, Prostě no nic, a nebo to můžeš brát jako No nic - číslo nula, počátek, prázdno, nebo snad stav nemyšlení.
Heda: Mám tomu snad rozumět tak, že o tom co děláte nepřemýšlíte?
No Nitz: V tom je možná podstata celé věci. Oprostit se od myšlení.
Heda: Kolik lidí s vámi vlastně spolupracuje?
No Nitz: Nikdy jsme to přesně nepočítali, ale tak padesát. Ale většina z nich o tom neví. Trochu jsme je zmanipulovali.
Heda: A mně by jste taky dokázali zmanipulovat?
No Nitz: Jasně, ale musíš mi říct co to pro tebe znamená zmanipulovat.
Heda: To zní docela ďábelsky
No Nitz: Možná, ale když mluvíme o experimentální hudbě, tak se musejí zdát všechny cesty na první pohled ďábelské. I když jsou ve své podstatě vysvobozením.
Heda: Potom ale neděláte lecjaký experiment, nýbrž to co je pro vás nutné.
No Nitz: Jistě, je jasné, že svou akcí člověk netouží přijít k penězům, ale dělá to co je nutné, že svou akcí netouží připravit radost smyslům, ale dělá to, co je nutné, že svou akcí netouží po úspěchu, ale dělá co je nutné, netouží svým jednáním založit školu, ale dělá něco jiného.
Heda: Co jiného?
No Nitz: Chceme být v prvé řadě zvukově objektivní. Zvuk pak přichází sám k sobě. Hudba je pro nás výsledkem = tvořeným ze zvukových zážitků, k nimž není dán popud žádným vloženým výrazem, ani vlastním, ani výrazem nějaké další osobnosti. Vzniká tak hudba indiferentní, pokud jde o motiv. Její základ není v dramatických úmyslech. Krátce řečeno je to hudba osvobozená od uměleckosti a vkusu. Zároveň ale nezapíráme ani osobní výraz, ani drama, ani psychologii celé věci, není to však pro nás předmětním. To znamená jít spíše na zvukové zážitky a jejich vlastnosti na způsob jejich záznamu a přenosu.
Heda: Budujete tedy jakýsi svět, svět za zrcadlem?
No Nitz: Dokud zůstáváš uzavřený ve svém prázdnu, můžeš se domnívat, že jsi ve styku s Jedním, ale jakmile jednou začneš hníst hlínu, třeba tu elektronickou je s tebe rázem stvořitel, a kdo hodlá stvořit svět, ten se už zapletl s omylem a se zlem, Je to dost psychedelické.
Heda: Co pro vás znamená takový psychedelický zážitek?
NO NItz: Psychedelická zkušenost je pro nás takovou noční plavbou po moři. Člověk je jako osamělý rybář se sítí, kterou rozhodí do oceánu chaosu. Chaos to je imaginace, Někdy člověk něco vyloví, někdy mu však sítě něco protrhne a úplně rozcupuje a vám nezbude nic jiného než se vrátit na břeh strčit hlavu pod peřinu a modlit se.
Heda: Co je pro vás už experimentální akce?
No Nitz: Je to taková akce, jejíž výsledek jste nepředpokládali. Je to taková akce jejíž provedení nedeterminuje výsledek. Potom můžeme pracovat bezprostředně. To může přivodit koncepci, která existovala před tím pouze v našem podvědomí.
Heda: Jaké možnosti vám poskytuje tento systém?
No Nitz: Aplikace nahodilostí se nám jeví v pravdě magickým postupem, pomoci něhož můžeme překračovat bariéry příčinnosti a vědomé volby a při níž se zostřuje vnitřní zrak i sluch. Nově řazené myšlenky a prožitky tak dostávají svůj vlastní význam. Pro nás je nahodilost "nevědomou motivaci", jak o tom už někdy v roce 1900 psal Sigmund Freud.
Heda: A v čem spočívá váš dopad na umění obecně?
No Nitz: Adopce nahodilosti se stává vlastním tajným záměrem. Usilujeme o obnovení uměleckého díla v jeho původní magické síle, hledáme cesty k bezprostřednosti, Rozhodným dovoláváním se nevědomí, které je neoddělitelnou součástí nahodilosti, restaurujeme umění v jeho posvátné podstatě. V této době všeobecné skepse se tak umění více jak kdy jindy stává nástrojem magické sily.
Heda: Vidím v tom paralelu s technikami zenového buddhismu. . ,
No Nitz: Ano je to naše pojetí zenu. No Nitz burácí, protože ví, jaké je to být potichu, působí, protože je ve stavu klidu.
S No Nitz si povídala Heda Ševčíková.
Cyberhermetická revue Těsnění 199?
http://nonitz.cz/
Žádné komentáře:
Okomentovat