Hudba ze dna popelnice

 

  Když jsem byl  požádán napsat pár vzpomínek na Jardu Paláta, tak jsem si ke své hrůze uvědomil že si toho vlastně ani moc nepamatuji a jak je ta naše (moje) paměť děsně nespolehlivá. Vzpomínky jsou zkreslené a tak nějak vytříděné, profiltrované - bůhvi jakým systémem - všechno se to vynořuje z hlubin času tak nějak roztříštěně jak náhodná koláž myšlenek a pocitů. 

  S Jardou jsem se potkal na začátku 80tých let jen díky tomu, že jsem prostě neznal nikoho s kým by se dalo hrát bez omezeni. V té době jsem byl součástí (a spoluzakladatelem společně s Mirkem Konečným) takové hippie-skupiny GARUDA, dělali jsme hodně improvizovanou hudbu inspirovanou tribální a etnickou světovou hudbou. Sice to bylo rozhodne velice "free", ale když jsem začal objevovat elektroniku a hlavně hlasité hluky, nebylo to úplně vítáno s nadšením. 

  Ve stejném období jsem se učil na tiskaře, pracoval jsem v docela hlučném prostředí plném zajímavých rytmických strojů a když jsem je jednou nahrával na svůj páskový magnetofon, jeden ze spolupracovníků mi pověděl o Jardovi a ze prý on také hledá někoho na spolupráci. Tak jsem Jardovi zavolal a od té doby jsme se scházeli téměř každý týden u něho doma a zkoušeli jsme hrát a nahrávat jak se dalo. 

Mimo hraní hudby jsme o sobě ani nic moc nevěděli, ani nás to moc nezajímalo a vlastně to bylo docela jedno. Jarda mel spis tendence "mít hudební plán" a pak se ho snažil proste udělat, no a mě spis zajímala možnost free-improvizace. Často jsme se moc nepohodli, ale nakonec se nám pokaždé podařilo něco vytvořit. Většinou jsme nahrávali pod názvem QUARANTAINE.

  Používali jsme úplně všechno co se nám dostalo do ruky: primitivní elektroniku a klávesy, různé efekty - zejména echo a sampler - staré mikrofony nacpané do pvc-trubky, různé železářství (zvonky, plechovky, kolejnice, rozbité činely atd), kameny, písek ... lopata ... cokoliv. Jarda mel doma také staré piano-křídlo, které bylo našim oblíbeným hluko-generátorem.

  Zkoušeli jsme "vydat" několik kazet, ale většina byla slyšena asi jenom několika lidmi a zapadla pod vrstvami prachu. Jarda mel velice svérázné nápady na grafické úpravy kazet, napřiklad: "co kdybychom dali kazetu na dno popelnice, zasypali odpadkami, aby se tím lidi museli nejdříve prohrabat". Nakonec jsme se uspokojili s vice konvenčními úpravami, asi by bylo příliš nepraktické posílat poštou popelnici a tak.

  V mých vzpomínkách Jarda zůstává jako někdo kdo se nebál prozkoumávat hlukové možnosti bez ohledu na nikoho a na nic: zcela určitě výjimečný a nepochybně vlivný zvukový umělec a je samozřejmě škoda, že už se nikdy nedozvíme co by dělal nyní, na stará (nebo starší) kolena ... Vždyť já ani nevím co se mu vlastně stalo.

Slávek KWI, 27.2.2015

Shambles - Replay

Tak milé děti. Nejprve si prosím seštelujte a vyvažte váš stereoaparát, podle návodu z dnes již raritní desky snad někde ze 70. let minulého století. Máte? Tak to můžeme spustit naplno! Ústřední melodie kultovního českého dětského seriálu v podání tuzemského „umělce“ obložená zvuky a hluky nejrůznějších strojů a přístrojů? Hlášky z rovněž kultovního českého večerníčku v tom samém stylu? A co takhle jedna z vůbec nejznámějších skladbiček tzv. vážné hudby, na kterou navazují další hlukové plochy? Ano, Shambles představuje další ze stránek industriálního extrémismu, tedy „hudbu“ dělanou na samé hranici poslouchatelnosti. Nečekej ovšem nějaký extrémní noise nebo jiný hlukový teror. Kompilace „Replay“ je, jak už napovídá i samotný obal, především jeden velký hudební žert. 

„Jelikož se živím výrobou slévárenských modelů, což je něco vzdáleně podobného truhlařině, přišlo mi vtipné nahrát hluk všech těch cirkulárek, hoblovek, protahů a vydat to jako kazetu nazvanou Live. Pár kusů se mi povedlo dostat mezi lidi. Od té doby se o Shambles mluvilo, tak jsem v tom z recese pokračoval,“ vzpomíná dnes s odstupem let sám tvůrce projektu Jan "Čibák" Libič, kterého určitě znají nejen znalci českého grind core undergroundu. 

Kompilace „Replay“ je tak především další zajímavou raritou českého industriálního undergroundu a může být také velkým pomocníkem a zprostředkovatelem všem experimentátorům v tom, že umění se dá dělat opravdu všemožnými způsoby a záleží především vždy na samotném tvůrci, kam až chce dojít a jak bude jeho dílo znít. 

Samotný tvůrce projektu na muziku nezanevřel ani dnes a potkáte ho tak v sestavě kapely Fetish Parade. To už je ale úplně jiný zvukový příběh, milé děti. 

All right, my dear children. First, please set your stereo properly, according to the certain LP from the 70's, nowadays being kind of rare item. Done? Well, let's give it full power! The leading melody of cult Czech TV show for kids in the version of local "artist" layered by the sounds and noises of various kind? Quotes from the legendary Czech good night program for kids in the same style? And what about one of the most notorious composition of so called classical music, chased by noisy soundscapes? Yes, Shambles represent next version of the industrial extremism, which means the "music" on the very edge of esthetics. Don't expect any kind of extreme noise or other type of sonic terror. This compilation called "Replay" is , how you can tell from the cover picture, one big musical joke. 

"Because of the fact, that my job is to create forms for metallurgy, something softly related to joinery, i took me as a good idea to record all the noises of the circular saws and planers and make a tape called "Live". I was even able to distribute few pieces among the people. Since that time, there was some discussion about Shambles going on, so i kept the joke living", says after many years the creator of the project itself Jan "Čibák" Libič, who is very well known not only inside Czech grindcore scene. 

This compilation called "Replay" is mainly an interesting and rare artifact of the Czech industrial underground a it could be a very helpful material for all the experimental artist because it proves, that art can be achieved through various forms, and it is mainly a question of the artist himself, how does he want his creation to sound. The author haven't quit the musical scene at all so you may see him even today in the line-up of the band called Fetish Parade. But that is a different musical story, my dear. 

released 14 February 2015

https://csindustrial1982-2010.bandcamp.com/album/replay