"Člověk je ako kus spracovaného masa, ktorému ostáva iba čakať, kým ho niekto nerozloží vo svojom tráviacom trakte!"
Aniž bychom si toho v Čechách všimli, na Slovensku se v posledních dvou tří letech zformovala relativně početná obec elektronických kapel. Jedna z nich se ovšem od všech těch (tu více, tu méně zajímavých) představitelů uhlazeného novoromantismu a synthi popu výrazně odlišuje svoji tvrdostí a syrovostí. Jde o bratislavské uskupení The Dark aneb o jediného tamějšího průkopníka elektronic body music. Za měsíc jeho zrodu lze považovat prosinec 1990. Následující rok The Dark působili v sestavě P.M. (Pleasure master - syntezátory, sampling), A.D. (Angels Delight - el. bicí) a E.K. (zpěv). posledně jmenovaného na konci uplynulého roku vystřídal u mikrofonu Body, leč ten letos narukval do armády, a skupina zůstala pouze dvoučlenná - A.D. začal zpívat a P.M. teď na koncertech hlavně tluče do padů, takže na klávesy (ale pouze při vystoupeních) vypomáhá ještě hostující hráč řečený koky. Za dobu své existence si tihle elektroteroristé získali hezkou řádku příznivců, ať již prostřednictvím poměrně četných živých produkcí (jak samostatných, tak společných zejména se spřátelenými Gun Dreams a Vanessou del Rio, za dosud nejvýznamnější je však nutno považovat tu s Cassandrou Complex letos v dubnu v Bratislavě), nebo pomocí demokazet For The Best Family...?! a Lies. Byly natočeny již v průběhu roku 91 a snad ještě do konce tohoto roku se objeví debutové album, na němž se kapela dohodla s prozíravým Monitorem. Nepůjde však o jejich první oficiální nahrávky: v lednu totiž vyšlo ve francii kompilační CD zapadoevropských indies, obsahující rovněž skladby The Dark Scream For You a The War Of Men. Na vině je seznámení se s Olivierem, hlavním protagonistou i u nás známé formace Lucie Cries a zároveň majitelem malé gramofonové společnosti, která cédéčko vydala. Oliviere byl tvorbou Temnoty příjemně překvapen a z toho pramenila nabídka k účasti na jeho výběrovém albu. podle všeho to ovšem nebylo naposled.
"Snaď nič iné nedokáže natolko odhaliť duševný svet ako EBM. Dokonce presná, neomylná strojová muzika postavená na kontrastoch, do ktorých stavia proti sebe technologiu a ludský faktor, akoby bola doprovodom svetu, ktory sa zbláznil, svetu deformovaných ludských duší. Je to niečo ako strata sebakontroly, niečo ako trieštenie mozgovej kory, a presto je to najprirodzenejsí sposob zachytenia momentalnej situácie", Velice pozitivním momentem je celková pestrost: v projevu The Dark nechává otisk běžná taneční muzika stejně jako hardcore a industriál, nechybí dokonce ani jeden elektronický punk´n´roll. je to dáno docela určitě i tím, že členové souboru nejsou ortodoxními stoupenci toliko body music. "Mám rád energicku muziku" říká P.M., "preto počúvám aj thrash, core a punk. Avšak celý ten manchesterský gitarový zgrc aj s jeho mierumilovnými zakomplexovanými a večne sa ustráchane tvariacími vyznávači mi lezie vrcholne na nervy. Návrat k 60. a 70. rokom, to je krok dozadu, nič nové". A texty? Mají výrazně sociální zabarvení a jsou, jak jste asi pochopili, v angličtině. Její rytmika, tvrdost a redukovatelnost jdou s EBM nejlépe dohromady.
Hudba The Dark je důkazem, že EBM nemusí být jen odlištěnou computerovou chemií. Za masivní barierou sequencerových basových linek a hutné, halucinogenní syntezátorové hmoty je cítit přítomnost člověka, živého, invečního tvora, který má na svědomí ony erupce energie, ovládající bez rozdílu každého posluchače. Skupina sama svůj vztah k EBM popisuje slovy:
Douška na závěr: na otázku co by učinil, kdyby mu bylo vše dovoleno P.M. odvětil, že by vyhodil Ivu Bittovou z okna. "Ona to isté povedala o synťákoch" dodal na vysvětlenou...
Petr Korál
Rock& Pop 1993