RECENZE - Recent Music Heroes: 60ti WATTOVÝ SLUNCE – Běžec bez nohou (2021)

 

Je potěšením být zpět na labelu, který reflektuje českou a slovenskou „hororovou“ hudební scénu. V loňském roce vydalo toto české duo bratrů, kteří byli aktivní v 90. letech, dvě alba. Je to bláznivý hudební experiment, jehož třemi hlavními pilíři jsou zoufalá lalinová recitace, volné bubnování a varhanní akordy, které prorážejí mlhu. Celé je to samozřejmě nahráno na nekvalitní kazetu, což by se dalo považovat i za jednu z aspektů základu. Jde o rituálnější formu industriální hudby v neodolatelné primitivnosti, která má pravděpodobně čistý noise music z teoretických impulsů minulosti a zoufalství dadaistických umělců směrem ke stagnaci a dekadenci. Asi před sto lety umožnil technologický rozvoj realizaci nových hudebních konceptů a struktur; zdá se, že tato trilogie paradoxně bojuje s přáními svých modernistických předchůdců – konceptuální a technologické prostředí je dnes vyjádřeno poněkud dystopicky. I to je zoufalství, i to je smutek vyjádřený v šílenství. Uvnitř zdánlivě uvolněného šílenství je paralyzující křeč.

___________________________________________________________________________________

Rõõm on olla tagasi Tšehhi ja Slovakkia "õudsa" muusika skeenet peegeldava plaadifirma koletiste man. Eelmisel aastal anti välja kaks albumit sellelt Tšehhi vendade duolt, kes tegutsesid 90ndatel. See on pöörane muusikaline eksperiment, mille kolm põhisammast on meeleheitlik lalin-retsiteerimine, vabas vormis trummeldamine ning läbi hägu murdvad-murduvad oreliakordid. Loomulikult on kogu kraam salvestatud madala kvaliteediga lindile, mida võiks samuti vabalt pidada üheks vundamendi tahuks. See on industriaalmuusika rituaalsem vorm vastupandamatus primitiivsuses, millel ilmselt on ükstaspuha müramuusika kunagistest teoreetilistest impulssidest ja dada-artistide meeleheitest stagnatsiooni ja dekadentsi suhtes. Sadakond aastat tagasi võimaldas tehnoloogiline areng uute muusikaliste kontseptsioonide ja struktuuride realiseerimist; tundub et käesolev kolmelooline võitleb paradoksaalselt modernistidest esiisade soovide vastu – kontseptuaalne ja tehnoloogiline keskkond väljenduvad mõneti düstoopilisena tänapäeval. Ka see on meeleheide, ka see on hulluses väljenduv nukrus. Pealtnäha lõdvas pöörasuses on halvav kramp sees.

Kert Stemm: https://agier.blogspot.com/2022/05/60ti-wattovy-slunce-bezec-bez-nohou-2021.html

https://csindustrial1982-2010.bandcamp.com/album/b-ec-bez-nohou

TŘESKOT HLAV - Demos

 

Třeskot hlav je opravdu třeskutá směsice všech různých stylů... rave, metal industrial, hip hop aneb jak se sami definovali "electrobodygrassover". Tato parta ze Zlína nabírala ze všeho plnými hrstmi, tak jak bylo v devadesátkách zvykem, obrážela lokální kluby a festivaly a žila tak jak hrála, naplno. Spolupracovali i s místním AZ Radiem. Zachovaly se dvě demo nahrávky a pár nepoužitelných live záznamů. Díky Alxx (Lambblood) z labelu Not For All můžeme vše představit na i našem labelu.

https://csindustrial1982-2010.bandcamp.com/album/demos

RECENZE - Recent Music Heroes: INTERPRETACE – Noční lovec (2006/2018)

 

Pokud jde o informačně náročné styly, industriální hudba je nevyhnutelná. Proč by se s dobrou věcí mělo něco přehánět – dalo by se jazykově napomenout. Umělci sami v rámci hranic žánru tvoří svůj vlastní vesmír (např. Zoviet France, Big City Orchestra). Obecněji řečeno ke konkrétnímu – v případě konkrétních alb lze jak deskriptivní, tak narativní přístup označit za „rozbitý“. „Rozbitý“ je dobré příslovce k vyjádření záměru, reflexe a obecnější myšlenky industriální hudby. Člověk jako (živočišný) druh je v sevření úzkosti a zoufalství; v sevření toho, co vzniklo a postupně se prohlubovalo se vznikem manufaktur a z toho vyplývající dělbou práce a odcizením před téměř čtyřmi stoletími. Kromě své komunikační a deskriptivní funkce může mít industriální hudba i terapeutický účinek – dokážu si představit, jak je jedinec na konci večera zalátán, plný stehů, modřin, jizev a řezných ran. Dalším aspektem je existencionální úzkost a stav napětí vyplývající z nevědomosti a polopravd. Například radioaktivita jako fyzikální jev, který v přírodě existoval vždy. Nejen když došlo k jadernému výbuchu – jak si mnoho lidí myslí. Přirozené pozadí ionizujícího záření nás obklopuje neustále; existují určité limity, v nichž radioaktivní pozadí není považováno za nebezpečné. Na druhou stranu je také přibližné-odhadované, protože neexistuje žádný striktně přímý důkaz mezi konkrétním radioaktivním indikátorem a některými onemocněními (zejména onkologickými). V jakém milisievertu a/nebo na jak dlouho začíná aktualizační limit? Jak posoudit přítomnost a vzájemný vliv jednoho nebo více faktorů? Je zřejmé, že je nutné se mu pokud možno vyhýbat.

CS Industrial 1982-2010 je český label, který odvedl chvályhodnou práci při obnově ztraceného dědictví české a slovenské industriální hudby. Pravda, poslední číslo v názvu labelu by se v tuto chvíli dalo zmodernizovat. Toto bohémské kvarteto působí již čtyři desetiletí a používá převážně kytary, magnetofony a rozhlasový přijímač. Název tohoto alba se překládá jako Noční lovec a jeho význam – překvapení, překvapení! – je ionizující záření. Toto téma je jim blízké – v roce 1986, po výbuchu černobylského reaktoru, vydali album na stejné téma (k dostání i u tohoto labelu). Radiace jako tajná a neviditelná, radiace jako přítel a nepřítel. Hudebně je toto třískladbové album působivé – děsivé industriální ozvěny a syčení, které se prostorově pohybují vpřed a vzad; to je zase doplněno akordy připomínajícími především katedrální varhany a občasnými, ne-li náhodnými, sólovými klavírními akordy. V hudebně-terminologickém smyslu je však také spousta nejistoty – je album nahrané v roce 2006 industriální hudbou, nebo je již součástí postindustriální sféry? Jak a na základě čeho bychom ho měli definovat? Není ten druhý termín obsahově prázdný, a proto nesmyslný? Neprojevovali už první tvůrci industriální hudby opovržení módou jako fenoménem závislým na parametrech času a prostoru? Navzdory předpokladům se jedná o paradoxně uklidňující a esteticky osvěžující poslech a k dalším albům tohoto plodného kolektivu se určitě brzy vrátíme.

__________________________________________________________________________________

Kui rääkida infomahuka(ma)test stiilidest, siis industriaalmuusikast ei saa üle ega ümber. Miks peakski heast asjast üleüldse üle saama – võiks ju norida keeleteaduslikult. Ainuüksi artistid žanri piirides moodustavad omaette universumi (nt Zoviet France, Big City Orchestra). Üldisemalt konkreetsemale liikudes – konkreetsete albumite puhul võib nii kirjeldusliku kui narratiivse lähenemise puhul lõhki kirjutada. "Lõhki" on hea määrsõna, andmaks edasi industriaalmuusika kavatsust, peegeldust ja üldisemat mõtet. Inimene (looma)liigina on ängide ja meeleheite küüsis; selle küüsis, mis ligi neli sajandit tagasi manufaktuuride tekke ja sellest johtuva tööjaotuse ja võõrandumisega tekkis ja aegamööda süvenes. Lisaks kommunikatiivsele ja kirjelduslikule funktsioonile võib industriaalmuusikal olla ka teraapiline efekt – kujutan ette, kuidas indiviid on õhtu lõpuks kokku lapitud, haavapisteid, sinikaid-verevalumeid, arme ning täkkeid täis. Teiseks aspektiks on eksistentsiaalne äng ning teadmatusest ja poolikutest tõdedest tulenev pingeseisund. Näiteks radioaktiivsus kui füüsiline fenomen, mis looduses on kogu aeg eksisteerinud. Mitte ainult siis, kui on toimunud tuumaplahvatus – nagu paljud inimesed arvavad. Ioniseeriva kiirguse looduslik foon ümbritseb meid kogu aeg; on olemas teatud piirnormid, mille piirides radioaktiivset fooni ei peeta ohtlikuks. Teisalt on see ka ligikaudne-hinnanguline, kuna puuduvad rangelt otsesed tõendid konkreetse radioaktiivse näitaja ja mõnede haiguste (peamiselt onkohaigused) vahel. Mitmendast millisiivertist ja/või kui pika kiirguseksposotsiooni vältel algab aktualiseeriv piir? Kuidas hinnata ühe või mitme teguri olemasolu ja vastastikust mõju? Selge see, et tuleb võimalusel heaga eemale hoida. 

CS Industrial 1982-2010 on Tšehhi leibel, kes on teinud tänuväärset tööd taastamaks Tšehhi ja Slovaki industriaalmuusika kadunud pärandit. Tõsi, praeguseks hetkeks võib viimase numbri plaadifirma nimes kunati kaasajastada. Käesolev Boheemia nelik on olnud aktiivne neli kümnendit, kasutades peamiselt kitarre, lindiluupe ja raadiovastuvõtjat. Selle albumi nimi kõlab tõlkes kui öine jahimees, ning selle all peetakse silmas – üllatus, üllatus! – ioniseerivat kiirgust. See teema on neile südamelähedane – 1986. aastal üllitasid nad pärast Tšernobõli reaktori plahvatust vastavateemalise albumi (ka see on saadav käesoleva leibeli alt). Kiirgus kui salajane ja nähtamatu, kiirgus kui sõber ja vaenlane. Muusikaliselt on mõjus see kolmelooline – pelutavad industriaalsed kajad ja kahinad, mis liiguvad ruumiliselt ette- ja tahapoole; mida omakorda täiendavad peaasjalikult katedraalioreli sugereerivad akordid ja üksikult et mitte öelda juhuslikult soleerivad klaveriakordid. Aga ka muusikalis-terminoloogiliselt on palju määramatust – kas 2006. aastal salvestatud album on industriaalmuusika või juba postindustriaali valdkonda kuuluv? Kuidas ja mille põhjal seda määratleda? Kas viimatimainitud termin ei ole mitte sisult tühi ja seetõttu jamps? Kas mitte juba esimesed industriaalmuusika tegijad ei näidanud ära moe kui aja ja ruumi parameetritest sõltuva nähtuse vastast põlgust? See on eeldustele vaatamata paradoksaalselt rahustav ja esteetiliselt kosutav kuulamine, ning kindlasti naaseme selle viljaka kollektiivi teiste albumite manu varsti tagasi.

Kert Semm: https://agier.blogspot.com/2021/08/interpretace-nocni-lovec-20062018.html

https://csindustrial1982-2010.bandcamp.com/album/no-n-lovec

RECENZE - Recent Music Heroes: Mushrooms In Our Shoes – Quarter Libeň (1987/2018)

 

Jde o vydání dua Mushrooms In Our Shoes z Česka, jehož hudba je improvizována na hudebních (ne)nástrojích, jako jsou kytary, klávesy, metal, noty a perkuse. Tato sada 10 skladeb je součástí diskografie vydavatelství CS Industrial 1982-2010. Jedná se o projekt dokumentace české a slovenské industriální scény. Zaměřuje se na noise a industriální hudbu z výše zmíněných let. Nahrávání probíhalo v době, kdy se dva hudebníci David Urban a Jan Benedict Nosek rozhodli tvořit hudbu. Zavřeli se do bytu, který byl přeměněn na domácí studio. Během pouhých několika dnů hraní, nahrávání a mixování vzniklo deset skladeb. Emocionálně lze slyšet letargické zaříkávání i skutečně nadšené, panické výbuchy a úryvky. Myslím, že právě proto duo strávilo ve studiu zajímavý čas. Ve skutečnosti není důležitý jen konečný výsledek, ale i samotný tvůrčí proces. Občas zní jako směsice (elektro)akustické, improvizované a elektronické hudby. A bicí v sobě snoubí převážně kmenové konotace. Je to docela soudržné a ze své podstaty žhavé. Album poprvé vydalo v roce 1987 label Eastmush Records.

________________________________________________________________________________

 It is a release by the Mushrooms In Our Shoes, the Czech Republic based duo whose music is improvised on such musical (non)-instruments as guitars, keyboards, metal, sheets, percussion. This bunch of 10 tracks is a part of the discography of an imprint called CS Industrial 1982-2010. It is a Czech and Slovak industrial scene documentation project. Focusing on noise and industrial-related music coming out of the aforementioned years. More profoundly, it is recorded while two musicians called David Urban and Jan Benedict Nosek decided to make music. They did close in an apartment, which was turned into a home studio. Within just a couple of days of playing, recording, mixing, they had spawned ten compositions. Emotively one can hear lethargic incantations and truly rapturous, freaked-out outbursts and snippets. Because of that I guess the duo has spent the interesting time span in the studio. In fact, not only a final result but the creative process of it is as important. At times it chimes like a pedigree of (electro)-acoustic, improvised and electronic music. And the drumming provides mostly tribal connotations. It is fairly cohesive and intrinsically burning. It was initially released in 1987 by Eastmush Records.

Kert Semm: https://agier.blogspot.com/2018/12/mushrooms-in-our-shoes-quarter-liben.html

https://csindustrial1982-2010.bandcamp.com/album/quarter-libe

RECENZE - Recent Music Heroes: No Nitz – Conversation (1998/2018)

 

Co znamená slovo Nitz? Co znamená fráze No Nitz? Je to jen jeho negace, nebo to slovem No získá další hodnotu? Konverzace je tam nepochybně kousavá a trpká. Toto šestistupňové číslo (které bylo původně rozděleno do 8 skladeb a vydáno u Oblast Records jako kazetový výstup) je součástí diskografie CS Industrial 1982-2010, otisku, jehož účelem je poskytnout příklady z noise a (post)industriální scény Slovenska a České republiky. Výsledek je drsný, rigidní a v jistém smyslu okázalý. Výstup začíná rozházeným, intenzivnějším hlukovým útokem, který bude později ozdoben dystopickými delay a ozvěnami a syčivými samply ze strašidelných tranzistorů a mluveného slova, jako by představovalo nějakou radiofonickou hru. Ve skutečnosti je třeba se na něj blíže zaměřit s ohledem na hluboký dotek, který mu byl věnován. Album lze vtipným způsobem považovat za polyfonní, protože na něm dříve hrály různé aspekty současně. Stejnojmenná skladba je zesměšňující verzí toho, jak se naučit anglicky primitivním způsobem. Pokud bereme noise music jako žánr, může být předpokládaný účel a způsob, jak ho dosáhnout, vážně zpochybněn. Prolog je pozoruhodný díky repetitivním textům podobným muezzinům, dozvukům řídkého bubnování a sugestivnímu efektu pre-delay, který zde převládá. Sludge je sexuálně sugestivní kvůli ženě, která mluví o svém panenství a o tom, jak se bránit mužské dotěrnosti a obecně o tom, jak se vyrovnat se svou sexualitou, myslím (slova jsou silně přerušovaná a nepořádná). Vskutku, je to skvělé uvolnění noise.

___________________________________________________________________________________

What does it mean the word Nitz. What does it mean the phrase No Nitz? Is it just the negation of it or will it get an additional value with the word No? The conversation is biting and acrimonious undoubtedly over there. This 6-notch issue (which was initially segmented into 8 tracks and released on Oblast Records as a tape outing) is a part of the discography of CS Industrial 1982-2010, an imprint of which purpose is to provide examples from within the noise and (post-) industrial scene of Slovakia, and the Czech Republic. The result is harsh and rigid, and flamboyant in a sense. The outing starts off with a littered, intensified noise attack which later will be embellished with dystopian delays and echoes and hiss-filled samples from haunted transistors and spoken word cuts as if representing some sort of radiophonic play. Indeed, it needs to be considered more closely regarding the profound touch given to it. In a funny way, the album can be considered polyphonic because different aspects used to play at the same time. The self-titled track is a mocking version of how to learn English in a primitive way. By considering the noise music as a genre there a presumed purpose and a way to achieve it may seriously be hazed. Prolog is remarkable due to muezzin-alike repetitive lyrics, reverberant sparse drumming and a suggestive pre-delay effect being prevalent over there. Sludge is sexually suggestive due to a woman who speaks about her virginity and how to defend herself against a man's obtrusiveness and in general how to cope with her sexuality I guess (the words are heavily littered and interrupted). Indeed, it is a fine noise release.

Kert Semm: https://agier.blogspot.com/2018/12/nitz-conversation-19982018.html

https://csindustrial1982-2010.bandcamp.com/album/conversation

RECENZE - Recent Music Heroes: No NITZ – Smutek Hmoty (2018)

 

Pokud jsem správně pochopil, toto číslo původně vyšlo v roce 1998 jako dvoustopá kazeta u Oblast Records, ale nyní, když vychází u CS Industrial 1982-2010, je rozděleno do 12 částí. Hudebně je to tak frenetické, jak se od slušné industriální desky očekává. Spousta kakofonických a narušených zvuků, za nimiž stojí pomatená, pravděpodobně misantropická mysl. Zhulené bubnování a pískání a pár známých úryvků z kulturního dědictví, které to všechno sloučí do bláznivého soukolí. Nějaké zprznělé bestie vypuštěné z klece, aby vyřezávaly výše zmíněné vzory vrčením, sténáním, vytím a stenáním. Občas to zvoní jako hodně mizerná lo-fi black metalová skladba. Nebo... Vlastně si můžete sami definovat, kde black metal začíná a kde je nezbytnou součástí noise music. Můžete se podílet na celém tom velkolepém šílenství, které odráží racionální a iracionální stránku lidské bytosti, odráží napětí a plodnou propast mezi těmito dvěma stranami. V tomto případě je to zasazeno do trochu děsivého, ale zároveň vzrušujícího zvukového světa.

___________________________________________________________________________________

As much as I have understood this issue was originally released as a two-track tape in 1998 by Oblast Records but now being released on CS Industrial 1982-2010 it is divided into 12 parts. Musically it is as frantic as one decent industrial record should be. Lots of cacophonous and disrupted sounds having a deranged, probably misanthropic mind behind it. Stoned drumming and whistling noises and some well-known snippets taken from the cultural heritage to merge all of that into a loopy machinery. Some fucked-up beasts released from the cage to carve the aforementioned patterns with growls, groans, howls, moans. At times it chimes like a very shitty lo-fi black metal composition. Or... . In fact, you can himself define where begins black metal, and where it is an essential part of the noise music. You can partake in all of that magniloquent madness which reflects upon the rational and the irrational side of the human being, it reflects upon the tension and fruitful gap between the two sides. In the case, it is moulded into a bit frightening yet arousing sonic world.

Kert Semm: https://agier.blogspot.com/2018/10/no-nitz-smutek-hmoty-2018.html

https://csindustrial1982-2010.bandcamp.com/album/smutek-hmoty

RECENZE - Recent Music Heroes: RPTAOman – Dolní oblast Vítkovice (2015)

 

Toto dílo lze částečně považovat za found sound a částečně za industriální/noise, protože základ tohoto šestnáctistupňového alba tvoří nahrávky z průmyslového pracoviště. Tvůrce tohoto ohromujícího alba nejprve nahrál zvuky strojů a zařízení, aby je později smíchal do ohromujícího vodopádu zvuků. Další otázkou může být, jak tyto drsné zvuky převést na vlastní emoce? Existuje nějaké vhodné rozhraní, které by to podpořilo? Mohu říci, že s těmito anonymními kompozicemi, které jsou pro vás vytvořeny snadným způsobem, není žádný problém. Teoreticky i prakticky umělec sleduje binární rovnováhu mezi zvuky a tichem, i když ve skutečnosti jsou zvuky na něm pozoruhodně hmatatelnější. Dokonce do té míry, že posluchač může vnímat, jako by už pro tyto intenzivní frekvence nebyl prostor. Navíc je to pro mnoho z nás životní a pracovní prostředí. Na druhou stranu je to umělecké dílo, i když drsné umění. Jedná se o část diskografie CS Industrial 1982-2010, jejímž účelem je znovu zviditelnit industriálně zabarvenou hudbu z výše zmíněného období, ať už z bývalého Československa, nebo z jejích jednotlivých částí z pozdější doby.

__________________________________________________________________________________

This issue can partly be considered a found sound issue and partly an industrial/noise one because the base of this 16-notch release is made of recordings from an industrial workplace. Indeed, the creator of this overwhelming release firstly recorded the sounds of machines and the machinery to later mix them to a mind-blowing waterfall of noises. The next question may be of how to convert these abrasive sounds to one’s emotions? Is there any proper interface to endorse it? I can say there is no problems with those anonymous compositions that are done for you in an easy manner. Theoretically and practically the artist follows the binary between noises and silence though in fact the noises are being remarkably more tangible on it. It is even to the extent that the listener can perceive as if there is no longer space for those intense frequencies to be housed. Furthermore, it is life and the work environment for many of us. On the other side, it is a piece of art, though tough art. The issue is a bit of the discography of CS Industrial 1982-2010, of which purpose is to reaffirm industrial tinged music from the aforementioned span of time either from the former Czechoslovakia or separate parts of them at later time.      

Kert Semm: https://agier.blogspot.com/2016/07/rptaoman-dolni-oblast-vitkovice-2015.html

https://csindustrial19822010.blogspot.com/2015/07/rptaoman-dolni-oblast-vitkovice.html