28.07.14

NDE - Change Your Mind, …If You Don´t Mind!



NDE (Near Death Experience) je jedním z projektů, na kterých se podílel dodnes aktivní a světově uznávaný hudební experimentátor českého původu, ve světě hudby známý jako Slavek Kwi (mj. též Quarantaine, Artificial Memory Trace). Projekt NDE byl zalozen na konci 80tych let společně s Honza-Sculpteur De Sons, pozdeji se připojila také zpěvačka Claire Blach a M2w. Slavek ještě za dob komunistické totality emigroval z tehdejšího Československa do Belgie a v zahraničí působí dodnes. Album „Change Your Mind“ nabízí vybrané fragmenty z živých improvizací NDE na koncertech v belgickém Lutychu v letech 1991-1992. „Change Your Mind“ je pak mimo jiné důkazem, jak široký může pojem industrial být. Spíše než temné industriální plochy čekejte zvukové artefakty, kde se prolínají hry s útržky lidských hlasů a hovorů, temné rytmy, občasné zvuky trombonu, kousky elektroniky, to vše místy „okořeněné“ Slavkovou speciálně upravenou elektrickou kytarou (takzvany "tritar"). Album vyšlo původně v roce 1993, kdy si je členové NDE vydali v Belgii samonákladem jako kazetu. CS Industrial nyní nabízí první vydání také ve formátech MP3 a FLAC. I po 22 letech zní nahrávka pořád svěže a zajímavě a je tak důkazem, že na dobré muzice zub času žádné stopy nezanechává.

NDE (Near Death Experience) represents one of the projects involving world renowned experimental sound-artist and performer Slavek Kwi. Of Czech origin, Slavek emigrated from his country of birth in 1986 due to the oppressive communist regime. Slavek lived in Belgium for fourteen years before settling in Ireland. Project NDE was formed in the late 80ties together with Honza – Sculpteur Des Sons; they were later joined by singer Claire Blach and M2w.  The "Change you Mind" LP offers selected fragments from NDE's live performances in Liège, Belgium, between 1991-1992. The LP proves, among the other things, how wide and rich the genre of industrial music can be. Rather than dark industrial soundscapes, you may expect sound artifacts consisting of collages of human voices and conversations, obscure rhythmic patterns, incidental sounds of horns and subtle electronic sounds mixed together with the strong presence of Slavek's modified electric guitar (so called "tritar").  The album was originally self released by members of NDE in Belgium as a cassette tape in the year of 1993. The CS Industrial is now offering you the release, for the first time ever, also in MP3 and FLAC file formats. Even 22 years after its original release, the record still maintains its freshness and complexity which proves the fact that good music never grows old.

released 28 July 2014

17.07.14

O hledání v těch nejhlubších temnotách, které při tom skrývají tolik světla a radosti!


Projekt, který svou rozsáhlostí a zajímavostí nemá u nás obdoby. Také takto by se dal označit internetový label a zároveň i web plný rozhovorů, článků a dalších informací o překvapivě silné, pestré a tuze zajímavé historii tuzemské industriální scény CS Industrial 1982-2010, který od roku 2011 mapuje i ty nejpodzemnější tváře a odnože hudby industriální, ale i příbuzných a mnohdy pevně spjatých směrů, jako elektronika, dark ambient, noise a další. Za celým projektem stojí tři přátelé a lidé ze scény, Přemek, Čenda a Michael. Vše další a podstatné o celém tomto úctyhodném dění nám už tedy povypráví oni sami, ať již v jednotných odpovědích jako celá redakce, nebo i každý zvlášť. Vstupte do světa, kde zdánlivě vládne temno, ale jeho pestrost a kreativita je ve skutečnosti nesmírně barvitá a barevná.

Celý rozhovor zde: 


23.06.14

Noise Attack - Noise Attack I & II


Někdy se stane, že se zrodí hudba, kterou zkomponuje člověk, který se vlastně hudbou vůbec nezabývá. 
To je také příklad jednorázového prokjektu "NOISE ATTACK", který ve stylu art brut ztvárnil travestii noisu postavenou na manipulaci se zvuky nahrávanými z rádia. Autor Jéňa Černý svoji nahrávku věnoval příteli, hudebníkovi, industrialistovi Martinovi Jarolímovi (Einleitungszeit, Inborn Indolence, VO.I.D). Nahrávka vznikla v letech 1989 na 2 magnetofonových kazetách jako Noise Attack a Second Noise Attack. Reedice na labelu CS Industrial zahrnuje obě původní alba pod názvem  Noise Attack I & II. 

Sometimes, is born music from persons who they are non-musicians. 
So that's another way is one-time project the "NOISE ATTACK", who in the ´art brut´style like noise travesty;it is built on the sound manipulation of the radio sounds. Johnny Černý - the author, his recording devoted to his friend Martin Jarolím,who is true industrialist musician (Einleitungszeit, Inborn indolence, VO.ID). This record was established in 1989 on a two MC tapes like Noise Attack and Second Noise Attack. Reissue on the CS Industrial label includes both the original tapes called Noise Attack I & II.

released 23 June 2014

http://csindustrial1982-2010.bandcamp.com/album/noise-attack-i-ii

14.05.14

Analogic Captive - TYF (1996​-​1999)



Zvuková lázeň z kladenských oceláren 
Pražské předměstí Kladno můžeme s chutí označit jako klíčové město na české industriální mapě. Sídlí zde renomovaný label Monopol Records, v devadesátých letech zažíval slávu klub 19 a tou dobou se areálem oceláren Poldi potuloval také Roman Černý. Jeho projekt Analogic Captive se nechal zjevně inspirovat tou nejextrémnější porcí power electronics. Na jeho kolekci prací z let 1996-99 nazvanou Tyf najdeme všechny nezbytné elementy tohoto extrémního stylu. Zajatec obklíčen analogovými syntezátory podává syrové svědectví o lidských zrůdnostech jako memento k hrůzným činům,které se už nesmí opakovat a nastavuje zrcadlo jen pro ty nejotrlejší. 

Sound Bath from Kladno Steel Works 
The Prague suburb Kladno can be declared with pride a key point in the Czech Industial map. Reputable label Monopol Rec has its base here, Club 19 enjoyed its glory in the 1990s, and in that time, Roman Černý wandered through the Poldi Steel Works area as well. His project Analogic Captive was apparently inspired by the most extreme portions of power electronics. We find all the essential elements of this extreme style in his collection of works from the years 1996 to 1999 called TYF. The captive surrounded by analog synthesizers brings raw testimony of human monstrosities as a memento of the horrific deeds, that should never be repeated, and reveals the facts that only the most hardened can handle.

released 14 May 2014

http://csindustrial1982-2010.bandcamp.com/album/tyf-1996-1999

06.05.14

Česká industriální scéna od totality k dnešku

(Pokus o nástin dějin českého hudebního industriálu)

   V únoru 2015 uplyne 20 let od smrti jednoho ze zakladatelů české industriální hudby Jaroslava Paláta a je trochu s podivem, že teprve 23.11. 2013 se odehrála zádušní kovová bohoslužba v podobě vzpomínkové akce na jednu z nejvýznamnějších a nejdůležitějších postav tohoto žánru v našich zemích....
   ....Industriál nespadl jen tak z nebe, ani nepřišel jako vedlejší produkt pekla, i když si vzal to nejlepší z obojího. Ve světě, ale i v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku má za sebou industriální hudba dlouhý a dramatický příběh o jehož nastínění se zde chceme pokusit. Neklademe si za cíl zmínit zde každou kapelu či projekt z více než 150 jmen, které zatím eviduje projekt CS Industrial, ani zaplnit veškerá bílá místa dějin tohoto žánru v našich končinách. Postačí nám jednoduchý vhled, sledování jedné zásadní červené nitě tendencí, obsahů a forem, která se vine celou československou extrémně elektronickou scénou a dává jí specifický zvukový tvar....

Přemysl Ondra, 2013

celý článek o historii československé industriální hudby si můžete přečíst v novém Živlu č. 38
  

19.04.14

Suicidal Meditations - Live History I



První kolekce nahrávek zachycující živou podobu Suicidal Meditations, jednoho z nejdůležitějších uskupení na české industriální scéně na počátku 90. let. Strhující zvukové obelisky, ze struktur dobře kontrolovaného hluku se vynořují drásavé vokální útržky (Silvia Hromádková), kreativní samplování principála scény (Jarda Palát), který také kontroloval výsledný zvuk od mixážního pultu. Nahrávky byly pořízeny v klubech Delta a Rock Café v Praze letech 1990 - 1991. Tracky 1 - 5 pochází z II. Festivalu industriální hudby

The first collection of live recordings showing the live version of Suicidal Meditations, one of the most important projects in the Czech industrial scene in the early 90s. Breathtaking sound obelisks that the structure of well-controlled noise emerge harrowing vocal snippets (Silvia Hromádková), creative sampling of the principal scenes (Jarda Palát), which also controlled the resulting sound from the audio mixer. Recordings were taken in clubs and Delta Rock Cafe in Prague 1990 - 1991. Tracks 1-5 comes from II. Festival of industrial music in Prague.

released 19 April 2014 

03.04.14

Sagramon

   Ahoj René (René Dorian Schwarz), na úvod nám prosím tě představ sebe a svoje aktivity, hlavně label, Sagramon a případně další přítomné či minulé projekty.
   Salute Kazimíre, jak se daří? Zdravím Tvou rodinu! Možná bych začal aktivitami, první významnější věcí bylo distro, které jsem začal dělat v roce 1993 pod názvem Raw Deal, skladoval jsem vše možné od blacku po industrial. Taky jsem tenkrát psal do několika časopisů a zinů, dokud jsem nezlenivěl. To bylo v Británii, v roce 2000 se kapitola Raw Deal uzavřela, jelikož jsem se přestěhoval do Čech. Cryptosonic label vznikl původně za účelem vydávání alb Sagramon, ale brzy se to zvrtlo širší dimenzi a zapojilo se více lidí. Za tři roky existence vyšlo asi 12 věcí. V součastnosti tvořím dvě hudební entity Sagramon (dark ambient) a Mahátma (shamanic drone doom). Dříve to bylo pár kapel nebo úletů s klukama z Demoniac a V.O.D. V Anglii jsem se nějaký čas živil jako studiovej bubeník. 

  Ty jsi rodilý Angličan? Co tě vedlo k tomu, přestěhovat se do Čech, většinou se taková migrace odehrává v opačném směru? Zajímalo by mě také pro jaké kapely jsi v Anglii bubnoval ve studiu? 
   Jsem kosmopolitní typ, takže národnost není vůbec důležitá, ale byrokraticky mám anglicko-německo.český původ. Zpočátku jsem do Čech přijel na rok, zpomalit životní tempo a užít si přírody a klidu. Ale nějak jsem se tu usadil a narodila se i dcerka, chceme ji vychovávat na čerstvém vzduchu a ke vztahu k přírodě, takže zatím budeme zde v Trutnově. No a když se mi zasteskne tak jedu do Británie za kámošema a uspořádáme nějakou párty! k druhé otázce, pro pár punkových a metalových kapel např. Winter Torment, Brainpause, Church Of Sorrow, Ice Axe, plus nějaká muzika pro BBC. 


   Jak vznikl název Sagramon a co znamená? Kdo všechno tvoří Sagramon? 
   Sagramon znamená všechno co chceš, záleží jen na tvé fantazii. Je to one-man band, tzn. pouze má osoba.

  Nevydržím už více odkládat otázku, která mě u tebe zajímá úplně nejvíc, tak rovnou k věci: tvoje inspirace. Chci slyšet tuny zajímavých jmen, názvů, stylů... ale rád bych také slyšel co se aspoň částečně podobá Sagramonu, jak hudbou, atmosférou, odkazem, grafikou... to co s tím souvisí. Celtic Frost jsou sice super, ale při identifikaci Sagramon mi nepomůže. Nebo ano? 
   Jsem inspirován tunou věcí, od sci-fi, horor, politika, historie, spiritualita, příroda, literatura. Z knih Osho, E. Fromm, N. Walsh, A. Alford, J. O´Donohue. Z muziky poslouchám spousty stylů, nejlepší hudba je však ticho! Dřív jsem býval hodně ortodoxní, poslouchal pouze extrémy (80. léta), ale postupem času, možná věk nebo spíše experimenty s drogami mi otevřely mysl a teď si poslechnu téměř vše. Na tvorbu Sagramon má vliv asi můj vnitřní svět a snad četba o zapomenutých místech na naší planetě, hlavně v podzemí. Jak jsi přišel na Celtic Frost? To jsou moji oblíbenci z dávných časů... 

   K hardcore/punku se lidé dostávají buď přes chlast nebo metal, nejčastěji ale přes kombinací obojího, jak jsem ty dostal k noise/dark ambientu a podobným věcem? 
   Moje první deska, kterou jsem vlastnil byla v roce 82 Iron Maiden Killers. Od té doby jsem věděl, že metal bude můj životní osud. Samozřejmě dnes to není pravda, jelikož se člověk mění a cesty jsou různé, ale nejdřív tedy Iron Maiden potom Venom, Hellhammer, Slayer, The Exploited, D.R.I., Larm, Cryptic Slaughter, Cathedral, Beherit, Impaled Nazarene, Mayhem, Samael, Ols Funeral, pak přišlo období drog, ecstasy, LSD, snow, speed, prozac, a s tím rozplynutí hranic a bariér. 

  Takže drogy mají v sobě i určité plus, myslíš, že se dá o nich mluvit bez toho aby to vyznělo jako jejich propagace? Já si myslím, že záporné stránka drog (fyzická/psychická závislost, sociální problémy...) je úmyslně a násilně propagovaná, často až nepravdivě zveličovaná společností, osobně znám několik lidí, kteří drogy nepravidelně berou a nemají s tím žádný problém, prostě jich dokáží využít. Podobně jako s alkoholem, je rozdíl opíjet se v hospodě do němoty a tvořit něco doma při pár sklenkách víny. Co si o tom myslíš? 
   Jasně, že mluvit o drogách se dá, ale když to otiskneš do časáku nebo zinu, musíš to napsat chytře, aby tě nemohlanějaká neznalá duše obviňovat. jako vše, drogy mají i svá negativa, ale jsou zbytečně nafukována a zveličována médii a neznalci. Jednou kdysi prohlásil nějaký americký policajt větu: "Jakmile si naše dítě dá jednu cigaretu marihuany, tak ho provždy ztratíme". Myslím, že toto hovoří za vše. Ano, takové dítě, či člověk se skutečně ztratí, začne přemýšlet na jiné úrovni, a možná ho přestane zajímat špína tohoto světa, která je nám vkládána od narození do hlavy. Co řeknu je klišé, ale alkohol a tabák jsou mnohem nebezpečnější a návykovější drogy, a největší drogou pro většinu civilizace je shromažďování majetku a věcí, nikdy nemáš dost a potřebuješ víc a víc! S alkoholem já rozděluju lidi na tři druh: prvnímu druhu říkám veřejní opilci, druhému domácí opilci a pak je třetí, a to jsou příležitostní pijáci, k těm se řadím asi já. 

   Člověk když zakládá kapelu tak se rozhoduje co bude hrát, myslím, že většina lidí má ráda různou muziku, že ten proces rozhodování vždy ve větší či menší víře existuje... co tebe vedlo k tomu dělat tak temnou mystickou tvorbu jako je Sagramon, nějaké to prvotní nakopnutí a potom potvrzení "ano to je to co chci tvořit"? 
   Myslím, že touha tvořit temný zvuky přišla, když jsem poprvé slyšel Mortiise, dělat tento druh zvuků, avšak mnohem temnější a podzemnější, to bylo někdy v 94, ale trvalo to dalších pět let než došlo k realizaci Sagramon, vše ve mně zrálo, bujelo, rodilo se. 


   Tvůj další projekt Mahátma vydal doteď jen jedno CD, je to mrtvý projekt nebo jen spí? Jak by jsi popsal rozdíl mezi Sagramon a Mahátma? 
   Je obtížné říci kolik alb Mahátma vydal protože mnoho materiálu vyšlo v nedotknutelných formátech. Například album Spiritual Whip je ve formátu nicoty a toto album obsahuje všechny minulé a budoucí skladby, molekuly a životní formy, jak existující tak neexistující. Pokud máš na mysli zmaterializovaný formát, tak alba jsou dvě, první se jmenuje Transcedental a nové, z podzimu 2003 nese název Tantric Incineration. Rozdíl mezi Sagramon a Mahátma je značný, první projekt vznikl teprve před 4 lety, zvuky Sagramona evokují mentální obrazy a fantazii, je to výlet do temných jeskyní a hrobek. Mahátma tu existoval vždy, již od Velkého třesku. Jeho hudba je jako návštěva budhistického hrámu, záleží jen na posluchačově vnitřní evoluci. Hudba Mahátmy je tvořena takovým způsobem, v takových proporcích, že když budete poslouchat, propadnete se do ticha. 

  Co je to za kresbu na zadním obale Transcendental CD... mimo hudby jsou vlastně obaly tvých alb jediným informačním pojítkem s tvým myšlenkovým světem, můžeme je takhle brát? Jak hodně jsou obaly alb pro tebe důležité? 
   Kresba na zadní straně Transcendental je Mahakala, šestiruké božství, které nás ochrání před zlem. Obaly jsou pro mě nesmírně důležité, rád si je navrhuju a dělám sám a do budoucna plánuji alba, která budou mít individuálně ručně dělané obaly. mnoho informací na obalech není z důvodu ponechání prostoru mystéria posluchači. Pokud se bude chtít někdo dozvědět více, může nás kontaktovat a my mu rádi poskytneme veškeré životně důležité informace. 

   Když komponuješ, děláš to s nějakým úmyslem, v nějaké linii, že by jsi chtěl aby to v lidech vyvolávalo ty pocity které by kompozice mohli evokovat? Máš dopředu představu co chceš z toho dostat, nebo je to hlavně věc experimentování a konečná pocit zásadně necháváš na posluchači? 
   S žádným úmyslem nekomponuji, některé věci mám hotové za 1 den, jiné za 2 měsíce. Dá se říci, že z části se jedná o konstrukce zvuků, vrstev a nálad, zbytek je čistá improvizace. Matná představa jak se věci vyvinou u té které skladby existuje, výsledný pocit ale nechávám na posluchači. lid mi píší, že má hudba jim pomáhá při meditaci, u jiných to navozuje pocit ztracenosti v podzemním světě či bloudění po zatuchlých katakombách. V každém případě radím posluchači aby nepřemýšlel o této hudbě, proč, co a jak. Teprve potom dojde k uvolnění a zjevení. A zjevení přichází ve chvíli, když zmizí vědomosti. Jsou dvě možnosti: buď o něčem přemýšlíte nebo to prožíváte. Čím víc člověk přemýšlí, tím víc se vzdaluje od toho, co je zde a nyní. Přemýšlet o něčem znamená ztratit s tím kontakt. 

   Z hlediska tvoření zvuků, které jsou pro tebe nejzajímavější nástroje a přístroje, co v tvé podiovce nesmí chybět? 
   U Sagramon tvoří základ syntíky, pak jsou přidávány různé field recordings a jiné samply. S Mahátma jde o kostru el. kytary, basy, bicích a k tomu experimenty s rozbitým mikrofonem, rozbitejma kytarama, krabičkama atd. Blbnu s rozličnými nástroji, vlastnoručně vyrobenými a věcmi, které najdu při procházkách přírodou, plechovky, zvířecí lebky, parohy, pařezy... 

   Myslím, že lidé, kteří se nevěnují takovým nehudebním odvětvím jako ambient, noise... atd mají celkem problém rozlišit dobrou nahrávku od špatné, zajímavé zvuky od šedé nudy. Možná to není právě problém , možná to je věc vkusu, síla recenzí či kouzlo okamžiku... každopádně by mě zajímalo co by měla dobrá zvukově experimentální náhrávka podle tebe obsahovat? Jestli máš chuť, mohl by jsi třeba rozebrat nahrávky Sagramon, co chybí u jedny, nebo naopak s čím jsi spokojený u jiné... pěkně popořadě.    
  Nerozeznávám dobrou nahrávku od špatné, jelikož každý zvuk je hudba, vibrace. Existuje zde jediný rozdíl a to je zda tvořím ze srdce či z mysli. Tvorbu ze srdce nazývám uměním, tvorbu z mysli řemeslně technickou výrobou. Umění není podřízeno vnějšímu cíli, tudíž tomu, kdo tvoří hudbu nebo experimentuje se zvuky ze srdce je úplně jedno, zda má jednoho či tisíc posluchačů. Z tohoto důvodu vydávám věci pouze na kazetách a CDr. Na recenze nedám, jelikož takováto hudba je metafyzická záležitost. Slova sama o sobě nemají význam. Jen prožitky mají význam. pokud jde o každodenní život je jazyk užitečný, avšak nemůžeš s tím sestoupit do jiných sfér, protože tyto sféry jsou neverbální. 

 Znám několik podobných projektů jako Sagramon a myslím, že nebudu vůbec přehánět, když řeknu, že množství z nich, vychází i na velmí známých labelech, nesahá Sagramon ani po paty (za to nechci žádný cédéčka zdarma to si prostě myslím). Proto jsem velmí překvapený, že si ho zatím nikdo nevšiml, žádný vydavatel. Že si svoje alba vydáváš sám jen jako CDr. Posílal jsi svoje nahrávky někam, jaké přišly ohlasy, kontaktoval tě někdo...? Možná, že tě to takhle baví? Nemůžu se zbavit pocitu, že když tě ještě nemají v nabídce takový Release Rec., tak vědí prd a měli by se radši věnovat dechovce. 


   Díky ta Tvá slova. Pár nabídek jsem dostal, což mně překvapilo, protože ty lidi co měli zájem o vydávání vůbec neslyšeli moji hudbu, pouze na základě rozhovorů a recenzí v komerčních časopisech jako NME, Terrorizer, Dark Life apod... Divné, že? Nicméně, mně totálně baví dělat si všechno okolo toho sám, včetně grafiky, tisku a prodeje. Mám rád přímý kontakt umělec-posluchač, často nezůstane jen u studeného obchodu, ale člověk pozná zajímavé lidi a volnomyšlenkáře. Vydávat si budu vždy sám, navíc uznávám D.I.Y. přístup. 

   Poslední nahrávka Sagramon už nebyla nahrávaná v Ancient Graveyard studiu v Londýně, kde jsi ji nahrával? Co si myslíš o nahrávání/vydávání experimentálních zvuků doma, mám na mysli takový ten syrový harshnoise, který nahraješ s počítačem nebo pár knoflíkama na zpětný vazbě? Dělal jsi někdy něco podobnýho? 
   Nic takového jsem ještě nezkoušel, ale někdy na to dojde. Mám rád home nebo garage nahrávání, viz např. prvních pár Bathory alb nebo Darkthrone. Preferuji vůbec takový ten drsný a špinavý zvuk před klinicky čistým. Proto se mi asi líbí kapely, které se nezbavují nechtěných zvuků jako většina muzikantů. Poslední nahrávka Sagramon opět proběhla v Ancient Graveyard, s kamarádem to lehce upravíme a pak se jde na pivo. Syrový harshnoise asi nepotřebuje studio, ale nevím, třeba takový Whitehouse zřejmě připravují materiál v kvalitním studiu, opravdu nemám potuchy. Ale domácí nahrávání je sranda přímo od srdce, proč ne. 

   Moderní esoteriku z hypermarketů a laciných čajoven bychom mohli přirovnat k pop punku trendu v hc/punk scéně, jaký máš pocit když jdeš okolo tyčinkami vyvoněného koutku s jasmínovým čajem v místním hypermárketu, kdy hraje ve studiu naprogramovaný zvuk prodávající se jako zvuk velryb...? Prošel jsi si někdy i takovým levelem? 
   Souhlasím s Tebou, komerce je všude a někdy je těžké zůstat sám sebou. Naše doba stvořila člověka, který je jenom fasáda, maska. Uvnitř není živá bytost. Je to vzor chování, model manýrysmu. Mnoho zdání, málo bytí. Téměř zde není individuální vědomí, pouze skupinové. Splýváte s davem a stáváte se roboty. Zminuješ doom metal. Khanate a Boris mám rád, to je totiž pravej doom, zrovna tak jako kapely Sunn O))), E. Wizard, St. Vitus, Candlemass, Solstice. Jaký level máš na mysli? něco z New Age hudby si poslechnu, ale od umělců. kteří netvoří pro supermarkety. Bylo by skutečně zajímavé pozorovat skrytou kamerou reakce lidí na které se při nákupu valila tektonická smršť Sagramona! 

Rado Kovacs 
Kaz č. 7, 2003