Charakterizovat Skrol, kteří vznikly před pěti lety na troskách postpunkových Marabu a tvoří je zpěvačka Martina Sweeney spolu s varhaníkem Vladimírem Hirschem a aranžérem zvuků Tomem Saivonem je obtížné, neboť skupina se vymyká nejen svou tvorbou, ale i přístupem k ní a k její prezentaci. Jde o natolik osobitou a nezařaditelnou kapelu, že bez poslechu nahrávek nebo koncertů dá přiblížit pouze vymezení toho, co všechno Skrol nejsou. Nemají mnoho společného nejen s rockem a popem, ale ani s industriálem, byť jejich nečetná vystoupení se konají právě v rámci industriálních akcí. Zpěvačka Martina Sweeney to vysvětluje prostě: "industriální komunita je jediná, se kterou jsme schopni komunikovat, což není dáno tím, s kým komunikovat chceme, ale s nemožností najít někoho jiného. Na tyto kapely chodí jen pár desítek lidí a vykořeněnost nás spojuje."
Industriální prvky se však v tvorbě Skrol objevují, do svých temných a vznosných kompozic postavených na mohutných vrstvách až laibachovsky pompézních ploch kláves zakomponovávají hluky. Styčné body se však dají najít s The Swans a nepominutelný je i vliv klasické hudby: Skrol obdivují Kabeláče a Janáčka, přestože pracují se syntezátory a samplery. "Využíváme zvuků klasického orchestru a naše skladby jsou pevně dané, improvizace v nich nemá místo." uvádí Martina.
Koncerty nestojí v centru pozornosti Skrol, což potvrzuje i Martina: "Zajímá nás především koncepční práce, a proto je nám bližší studio, kde se dá ztvárnit sen, naplnit vize." Skrol už vytvořili tři projekty, přičemž ten prozatím poslední se jmenuje Dances And Marches a na rozdíl od předchozích dvou se na desce ještě neobjevil. Nejprve vyšly čtyři skladby z druhého, agresivnějšího programu Insomnia Dei, když skupině vydala desetipalcový vinyl Martiria německá firma Power And Steel. Na jeho základě o tvorbu Skrol projevila zájem další německá značka Membrum Debile Propaganda, u niž letos vyšlo CD Heretic Antiphony, zaznamenávající první projekt. Ten má religiozní podtext, zabývá se fatální otázkou zneužití vize, tím, jak se promění, když začne sloužit svému tvůrci, jenž původně měl vizi naplňovat.
Alex Švamberk
Rock&Pop, 1999
Fantastique band, great peple!
OdpovědětVymazat