Zlozvuk Sound System je vedlejším projektem industriálně-tanečního kolektivu Do Shaska! Mateřský spolek i jeho dítko používají při svých vystoupeních projekce a vystupují coby anonymní kolektiv. Zatímco Do Shaska! na svých koncertních plátnech předvádí asi nejinvenčnější VJing, který se v Čechách dá vystopovat, Zlozvuk Sound System se specializuje na vytváření improvizovaných soundtracků ke klasickým, především předválečným fi lmovým dílům. K rozhovoru jsem povolal vůdce obou zmíněných spolků, mistra elektronických (zlo)zvuků a (šaško)rytmů Finsternicha.
Mohl bys přiblížit historii Zlozvuk Sound Systemu?
Zlozvuk Sound System vznikl jako klon skupiny Do Shaska! a žánrově se pohyboval v poměrně velmi širokém spektru - od „techna“ k dark ambientu; na rozdíl od mateřského spolku, který měl již jakýsi svůj charakteristický „zvuk“ a své pojetí. Často se recyklovaly a ve zcela jiném kontextu používaly zvuky, smyčky, samply, apod. patřící do repertoáru DS!. Dalším charakteristickým znakem tvorby ZSS bylo společné hraní s experimentálními DJ´s - např. s DJem Al-Tchajanem a DJem Odpadlikem. S tím souvisí asi nejznámější působení ZSS a DJ´s jako živého hudebního doprovodu k převážně němým filmům. Takto vznikly improvizované soundtracky k filmovým perlám jako Die Nibelungen, Faust, Muede Tod, Metropolis, Vampyr... Filmy se promítaly v původní podobě tj. bez jakýchkoliv úprav a manipulací, a hudební složka sloužila především doslova jako doprovod pomáhající vyprávět příběh filmu. Z tohoto důvodu se vybírala především kvalitní díla filmového expresionismu, která svým výtvarným pojetím i atmosférou rezonovala s hudebním cítěním a pojetím zvuku u členů ZSS i spřízněných DJů. V tom se tvorba ZSS liší od tvorby Do Shaska!, kde se filmové fragmenty mísí, kombinují a metamorfují, čímž se vytváří zcela nová realita, nový svébytný svět. ZSS se oproti tomu drží narativní linie daného filmového příběhu a snaží se podpořit a prohloubit samotného „ducha“ filmu. Samozřejmě se jedná o subjektivní pojetí, ovšem vždy s maximálním respektem k původnímu filmovému dílu. Tudíž nejdůležitějším kritériem při výběru filmů byla afinita členů ZSS k filmu a s tím související schopnost souznění s atmosférou díla.
Námi vybrané němé filmy byly dle našeho mínění pro tvoření „soundtracku“ v reálném čase ideální. Pornografické filmy svým víceméně přesně daným zaměřením nenabízejí takovou možnost kreativně dotvářet a umocňovat režisérův záměr, který navíc v tomto žánru není příliš nápaditý a pestrý. Animované filmy jsou v tomto smyslu na zcela opačném pólu. Nevýhodu však představuje fakt, že zvuk v animovaném filmu je velmi důležitý faktor, režisérem využívaný a tvořící nedílnou součást filmu. Tudíž vytvářet „nový soundtrack“ k těmto filmům je lákavé – sami jsme několikrát na víceméně soukromých akcích doprovázeli např. Čarodějova učně, Wilde Planet nebo filmy bratří Quayů – naší novou zvukovou stopou tato díla získala již trochu jiný rozměr, nedá se v tomto případě mluvit o doprovodu, který primárně podporuje původní záměr tvůrců filmu.
Neměli jste pocit, že napětí mezi stářím filmu a současností vašeho hudebního pojetí může filmu ublížit?
Neměli, neboť tento druh filmu právě díky svému stáří a s tím souvisejícím pojetím a zpracováním působí v dnešní době jinak než v době svého vzniku. A tento posun v celkovém vyznění naše elektronická „hudba“ plná podivných zvuků a rytmů ještě umocňuje. Pokud bychom chtěli vypadat jako vzdělanci, mohli bychom říci, že dochází k jakémusi postmodernímu míšení a transponování zdánlivých protikladů, čímž vzniká nový celek zahrnující archaická rezidua atmosféry němého filmu i fragmentární, „klipovitou“ eklektičnost současnosti.
Setkali jste se s negativními reakcemi stran „prznění filmů?“
Kupodivu ne. Ale nikdy nešlo o masovou záležitost a náhodní návštěvníci, kteří nabyli tohoto dojmu, zřejmě opustili promítací sál záhy po začátku.
Která z projekcí, jež jste podnikli (každý film byl tuším, jen jednou) se nejlépe vydařila? Či vás samotné překvapila?
Pro mne osobně byly asi nejzajímavější oba dva večery s filmem Die Nibelungen a také hraní k filmům Faust a Metropolis. A potvrdilo se mi to i při pozdějším poslechu zvukového záznamu.
Projekce Die Nibelungen proběhla ve dvou večerech na pokračování. Mohl bys přiblížit, s jakými zvuky a nástroji ZSS pracoval? A jak jste druhý večer navázali na první? Měli jste třeba zachováno nastavení zvuků
Základní „hudebním“ nástrojem ZSS byl notebook, DAW kontrolér a software Ableton Live. Vždy šlo o předem nepřipravenou improvizaci, kdy jsme sice znali docela dobře film, ale konkrétní zvukový doprovod vznikal přímo v průběhu promítání. Na Die Nibelungen jsem měl připraveny dvě rozsáhlé zvukové „banky“ samplů, rytmů a smyček – ambientnější na první díl Siegfried a vysloveně apokalypticky rytmický set na druhý díl Kriemhilds Rache. To vše bylo podpořeno živými „nástroji“ v podobě různých rour, hadic, chřestidel, píšťal, apod. A samozřejmě se výrazně podílel i DJ Odpadlik se svými mixovanými tracky. Navázat druhý večer nebyl problém, což dokazuje i výsledný záznam, který nakonec vyšel na Galerii Gryf jako 1CD sestřih z obou večerů.
Kolik záznamů čítá diskografie ZSS? Není vaše v podstatě programní hudba bez vizuální informace nějak ochuzena? Filmová hudba bez filmu přece jen leckdy nezní ideálně. Nebo jste byli tak skvělí, že jste nebezpečí ustáli?
Asi pět titulů tvoří přímo zmiňované soundtracky k němým filmům (Metropolis, Muede Tod, Faust, Die Nibelungen), dále vyšlo CD-R se záznamem živého vystoupení z roku 2004 (jedna dlouhá skladba ve vysloveně dark ambientním stylu), přísně limitované a speciálně balené miniCD-R se studiovou nahrávkou úderných „technomaršů“ a nakonec dvacetiminutové CD-R s hudebním doprovodem autorského čtení básníka Wolframa von Eckelhafta. Mimoto existuje několik živých splitnahrávek“s Do Shaska!. Kupodivu i „hudba“ k filmům bez obrazu vyznívá jako samostatně poslouchatelné album. Takže jsme asi tak skvělí.
ZSS podobně jako DS! žijí v anonymitě, mohl bys ale přiblížit osoby DJe Odpadlika a DJe Al-Tchajana?
DJ Odpadlik je ikona české industriální scény, sběratel hudby a zvukový experimentátor, který má naposloucháno neuvěřitelné množství muziky rozličných žánrů. Svými nekompromisními sety oblažoval svého času návštěvníky klubu Alternatiff v rámci hudebně-filmových večerů (tzv. Alternatiffkino). V současnosti opouští Prahu a chystá se na svůj umělecký comeback někde v lesích Šumavy. DJ Al-Tchajan byl stálým členem DO SHASKA! na albech Bryndystaan Cafe a Androgyne Haarem. Je velkým příznivcem tvorby Muslimgauze, znalcem etnické hudby a milovníkem pouští a snového „světa tisíce a jedné noci“ vůbec.
Žije ještě Zlozvuk?
Žije, i když momentálně se nachází v jakémsi hibernovaném stavu. Nicméně v podhoubí jistě něco kvasí a příznivci „divné hudby“ se určitě mají - dříve nebo později - na co těšit.
Petr Ferenc His Voice 2009
Žádné komentáře:
Okomentovat