Dnes se asi už nikdo nedozví, kdo že v Čechách začal první vytvářet nepříjemné zvuky pod nálepkou industriální hudba. Pátrání jsme na toto téma rozjeli několik, ale asi jako existuje reliktní mikrovlnné pozadí vesmíru, za něž se nedá dohlédnout, stejně tak nám prvotní pramen industriální hudby u nás halí šero zapomnění a nejasné vzpomínky schované na dávno zaprášených kazetách ve sklepích letitých domů. Přesto však můžeme mluvit o zásadních letech 1982 – 1983, kdy, krom jiného, dochází k prvnímu uměleckému sblížení Jaroslava Paláta a Slávka Kwi, o kterém jsme se snažili napsat vše, co si sám Slávek pamatuje již v našich minulých releasech z tohoto období, a právě tehdy vzniká i deska Quarantaine, dílo vydané tentokrát pod hlavičkou Disharmonic Ballet a nikoliv tedy pod stejnojmenným projektem obou protagonistů. Tehdejší společné nahrávací session totiž vyústily nejen v desky projektu Quarantaine, ale zároveň i v množství materiálu, který byl z části použit i na raných deskách Disharmonic Ballet i později u projektů Slávka Kwi.
Tato deska, navíc jedna z prvních pod hlavičkou Disharmonic Ballet, tedy obsahuje jak právě unikátní materiál Jardy Paláta, tak i zvuky, které vytvářel se Slávkem Kwi. Zacyklené neurotické smyčky, hlukové vsuvky a kovové přeslechy, nepříjemné rytmy i syrové strojové hluky, to vše je typický podpis raného Jaroslava Paláta a jeho dekonstrukce techniky vzniku i skládání hudby, kterou najdete právě na desce Quarantaine. Pocit frustrace, osamění, vykořenění. Tupá dlaň komunistické partaje dusící kulturu v jejímž nitru dřímá oheň vysokých pecí a symfonie bortícího se průmyslového myšlení, nekonečný vzdor jednoho člověka proti sobě samému, své době i konvenčnímu použití těch pár nástrojů, které se mu povedlo sehnat. Vše je propojeno do sebe, vstupy do vstupů, výstupy do výstupů, hluky do rytmů a rytmy do ticha. Disharmonic Ballet Vás zvou na exkurzi po zničené výrobně lidských pocitů a Vy se tak můžete napít z rezavého pramene československého hudebního industriálu.
It’s very difficult to say today, who has been the first one composing unpleasant sounds under the banner of industrial music in Czechoslovakia. We set many investigations to find out, however as there exists cosmic microwave background beyond which we cannot see, so there is the spring of industrial music hidden beneath the clouds of oblivion and imprinted on old tapes covered by dust in the basements of old tenements. In the other hand we can still speak about formative years 1982-1983 when the first artistic collaborations between Jaroslav Palát and Slávek Kwi occured. We tried to write down everything about these sessions in our previous releases and it is the very same époque when the Quarantaine tape is made, this time under the name of Jarda Palat’s solo incarnation “Disharmonic Ballet”. Recording sessions of Jarda and Slavek not only resulted in their common project Quarantaine but also some parts of recorded sounds were used on the early tapes of Disharmonic Ballet and solo works of Slavek Kwi too.
Following record is one of the first releases of the Disharmonic Ballet project, and as mentioned above, it contains the first sounds of Jarda Palát and Slávek Kwi. Encircled neurotic loops, noisy insights, metallic crackles, unpleasant rhythms and raw industrial sounds, all these elements form the typical signature of the early music of Disharmonic Ballet and its musical and mechanical deconstruction. Feelings of frustration, loneliness and alienation call for you interest. Dumb palm of communist pack strangling infinite resistance of one man against himself, his époque and conventional usage of those few instruments he was able to reach. Everything plugged to itself, inputs to inputs, outputs to outputs, noises to rhythms, rhythms to noises. Disharmonic Ballet are inviting you to the excursion around destroyed workshops of human emotions and are appealing to you to drink from the rusty spring of Czechoslovakian industrial music.
credits
released 24 December 2014
Žádné komentáře:
Okomentovat