S/M

"Toužíme objevovat nové krajiny zvuku"

  Jak došlo ke vzniku S/M?

  A: Ke vzniku S/M došlo koncem roku 1996, když jsem se vrátil z Japonska a cítil jsem, že vedle akustické hudby bych měl dělat i něco tvrdšího. Proto jsem se spojil se Silvií s tím, že bychom mohli navázat tam, kde skončil Jaroušek (Palát, mozek a duše bývalých Suicidal Meditations - pozn. OrphanAge). Souhlasila a navrhla Honzu na bicí a já Jakuba na basu.

  Proč jste zvolili právě název S/M?

  Chtěli jsme zdůraznit spojitost s tvorbou Suicidal Meditations, ale nechtěli jsme využívat názvu.

  Projevuje se tahle návaznost i po stránce hudební?

  To jistě, od Jarouška jsem se hodně naučil, i když jsem se nakonec vydal trochu jiným směrem. Také proto nepoužíváme stejný název. Ale spojitost je patrně ve využití delayů, smyček, samplů, distorze, kovů a zkreslovaného hlasu.

  Jaká je sestava S/M?

  S-hlas, J-basa, H-kovy, A-efekty a hluky.

  Slyšel jsem zatím jediný váš koncert. Bylo to velmi křehké a jemné. Jak byste charakterizovali základní hudební představu S/M?

  No mně to tak jemné zase nepřipadá, asi tu tvrdost vidíme v něčem jiném. Monotónní hluk nakonec člověk přestane vnímat, nám jde o strukturu a kontrasty podobně jako třeba Bargeldovi. Když ve filmu duch vyskakuje za každým rohem, těžko se ho někdo bude bát. Nemluvě o tom, že zvuk nože skřípajícího po skle je podle nás mnohem nepříjemnější než valící se deathmetalová rytmická jízda s kulometnou palbou bicích, stěnou kytar a zvracejícím zpěvákem, který zůstává věrný klasické struktuře písně.

  Jak jste se dopracovali k vašemu dnešnímu soundu, předcházel mu postupný vývoj nebo se objevil sám o sobě?

  A: Samply shromažďuji už tři roky a z nich čerpám, které pužiji. Výsledná kombinace je dána jak využitými nástroji, tak hudebníky samotnými

 

Lze nějak definovat váš styl?

  Definicemi se nezatěžujeme.

  Existuje nějaká myšlenková podstat tvorby S/M?

  Žádná, chceme vyjadřovat pocity ze světa a toužíme objevovat nové krajiny zvuku.

  Je k dispozici nějaká nahrávka?

  A: Pracuje se na ní, ale chybí motivace, protože album nám nikdo nevydá a zatím jsme nedostali prostor na žádné kompilaci. Na psaní do šuplíku jsem asi trochu starý. Možná je to dáno tím, že mám dvě alba - last Connection From Nirasaki a L´amate ur de la vie - takže mě to tak netlačí.

 Máte nějakou představu budoucnosti S/M?

  Ne, ale rádi bychom udělali album nebo natočili soundtrack.

  A co menší, či naopak radikální změna soundu, stylu?

  Nikdy nic neplánujeme dopředu, pouze připravujeme každý koncert a doufáme, že se vyvíjíme.

  Existuje nějaká zahraniční skupina, kterou byste chtěli vidět na pražských pódiích?

  Brian Eno, Hector Zazou, Zeni Geva, Eskymáky, Lard a Butthole Surfers. Tyhle kapely a tihle lidi jsou zajímavý i dnes, což se o řadě jiných už říci nedá, Samozřejmě, že bychom rádi viděli Coil či Controlled Bleeding, ale v době, kdy přinášeli něco nového a nevařili z vody.

  Je repertoár S/M pevně určen, nebo je mnohem více improvizací?

  Byl pevně určen, ale teď se neustále více uvolňuje, improvizovat je vždy lepší nad základem, aby z toho nebyl blábol, který předvádí v posledních letech Fred Frith. pořád protahuje špagáty kytarou, ne však proto, aby vytvořil něco nového, ale aby potvrdil, že je avantgardní improvizující kytarista, od něhož se právě tohle čeká. To je vlastně i odpověď na otázku, proč nestojíme v centru pozornosti - nechceme vytvářet plochy vazeb jen proto, že jsem tím známý.

  Co je hlavním zdrojem inspirace S/M?

  Zvuková realita, která nás obklopuje a možnost vytvořit nějaký jiný zvukový prostor.

  Nějaký vzkaz čtenářům OrphanAge?

  Věřit víc vlastním uším než cizím názorům.

OrphanAge 3, 1997