Talk=Trouble: „Obecně nemám rád veselou hudbu.“

   Za jednočlennou elektrohlukovou záležitostí Talk=Trouble se skrývá Šaman, který jinak a daleko více hraje v kapelách V0NT, Gattaca, Remek a Protijed (z bývalých hudebních působišť jmenujme třeba Marnost, Lakmé nebo Dakhmu). Když nehraje, tak se volnočasově věnuje zvukovým úpravám cizích nahrávek ve studiu. A když nedělá ani to, sedí za mikrofonem v extrémněhudebním pořadu Špína na Rádiu Wave, kde je jedním ze čtyř moderátorů. A je skvělé, že si při tom všem našel čas na sezónní experimentální Bawagan rubriku.

   Šlo by představit Talk=Trouble? Jak dlouho existuje, k jakému žánru má nejblíž a co používá za nástroje?

   Talk=Trouble je můj sólový elektronický projekt, kterému se věnuju, když mám nějaké nápady, co nezapadnou do konceptu V0NT, což je tříčlenná elektronická kapela, kde funguju. Tenhle název jsem si vybral, tuším, na konci roku 2017, když jsme chystali krátký set s Cmiterem na křest zinu SuckMyDIY, ale už předtím jsem nějaké věci dělal. Všechno to funguje dost nárazově. Žánrově to někam zařadit, to je oříšek, ale obecně mě baví špinavá elektronika, kde jsou jak ambientní, tak harsh prvky, ale k tomu i nějaké beaty. To, jak skladby vznikají, se docela dost vyvíjí. Úplně první věci, co jsem dělal, byly založené na kytarových efektech, kterých mám hromadu, ale postupem času jsem se propracoval přes hardware samplery a grooveboxy až k modularu. Snažím se z toho vynechávat počítač a používat ho jen na mix & master, protože jinak u něj sedím celý den. V současnosti se snažím pracovat s kombinací sampleru Elektron Digitakt, FM syntezátoru Elektron Digitone, syntezátoru Korg MS-20 mini, dvou shakerů a menšího modulárního systému. 

   Hráváš živě na koncertech? Existují nahrávky a to i případně na nosiči?

   Konkrétně s tímhle projektem funguju docela chaoticky. Asi první věc pod hlavičkou Talk=Trouble byl remix pro Lavra někdy v roce 2017. Toho roku vyšla kolaborační kazeta s NBDY, Janem Škrobem a Michalem Fízikem. Vloni jsem pak vydal dvouskladbové EP jen na soundcloudu a jeden track byl na kompilaci „Noise of Today“. Kromě toho jsem udělal nějakých pár tracků, které jsem jen pověsil náhodně na net. Na letošek se taky chystá minimálně jeden release na kazetě, ale víc asi nesmím prozradit. Myslím, že všechny ty věci se dají najít na soundcloudu (nedají, 2025). Koncerty byly zatím jen dva, zmíněná kolaborace s Cmiteremna křestu SuckMyDIY a pak kolaborační set s NBDY a NOITT v klubu Punctum po boku Purgist, Maaa, Kazumoto Endo a Facial Mess. Obojí v roce 2017. Mám s různými kapelami odehrané stovky koncertů po celé Evropě a jsem zvyklý hrát spíš s někým. K sólovému hraní jsem se ještě neodhodlal, ale to by se mělo v dubnu změnit.

Kdy přišel impulz k pořízení efektů a touhy po vlastním hluku? Nějaké podněty nebo vzory?

   Asi 15 let hraju v různých hardcore/punk kapelách a vždycky mě na tom zajímal zvuk, takže jsem si už poměrně dávno našel zálibu v experimentování s různými aparáty a efekty. Zároveň jsem kromě kytarového hluku vždycky souběžně poslouchal elektroniku, takže to přišlo nějak samo, když jsem měl před pár lety v létě čas si něco sám zkoušet.  Asi si nevzpomenu, co konkrétně mě tehdy inspirovalo, vstřebávám opravdu hodně různé hudby. Teď je to tak, že mám pocit, že mi je nejlépe na pomezí ambientu, droneu, synťákových ploch s prvkama agresivnějšího noisu. Hodně mě nakopává poslouchat věci tohoto ražení. Když mě něco zaujme, jsem dost obsesivní v nasávání všech souvisejících informací.

V současnosti mě baví skandinávská scéna okolo Marie W. Horn, Matse Erlandssona, Ellen Arbro, Kali Malone a lidí, co prošli studiem EMS… Samozřejmě známější Posh Isolation věci jako Puce Mary, Body Sculptures nebo Damien Dubrovnik mě taky hodně berou. Nebo třeba Uboa, Drew McDowall, Iron Sight nebo Purgist.To je směr, kam by se mi líbilo se vyvíjet. Ale to se může taky dost měnit. Okolo roku 2017 mě zas hodně inspirovaly starší věci od Vatican Shadow nebo Muslimgauze. 

   Co pro tebe obecně znamená experimentální hudba podobného ražení?

   Hlavně příležitost k odreagování. Poslouchat podobné věci vyžaduje soustředění a člověk se musí na to „vypnout“. Vzhledem k tomu, že mému životu vévodí multitasking, je tohle způsob, jak si udělat chvíli pro sebe a soustředit se jen na jednu věc. Jinak já obecně nemám rád veselou hudbu, všechno spíš vychází z impulzů, které způsobují nějaké vnitřní pnutí.

Karolina Válová 2019